Adaptujeme se na školu, v češtině se bavíme o významu českého jazyka jako jazyka národního. Rozlišujeme psanou (psací, tiskací a vázané písmo) a mluvenou podobu slova. Zkoušíme verbální a neverbální komunikaci.

Opakujeme větu jednoduchou a souvětí, hláskový a slabičný rozbor slova. U ohebných slov se soustředíme na skloňování (důraz na znalost pádů) a časování (pozornost věnujeme z mluvnických kategorií zejména osobám v jednotném a množném čísle). Žáci by měli bezpečně znát rozdíl mezi slovy obecnými a vlastními. Pracujeme se slovy, kde stojí ú ve slovech po předponách, v citoslovcích nebo v přejatých slovech. Rozlišujeme slova, zda jsou s předložkou, nebo s předponou. Vidíme ve stavbě slova rozdíl mezi slovy příbuznými a slovy z významového okruhu.

Každý den rozšiřujeme slovní zásobu pomocí synonym u známých i neznámých slov. Vzpomínáme si i na slova vyjmenovaná a příbuzná méně v řeči frekventovaná.

Připomínáme si psaní i/y v koncovkách podstatných jmen a v koncovkách sloves při shodě podmětu s přísudkem.

Učebnice strana 4-10 (doporučuji k procvičení úlohy 6/2, 10/17, 20 a 21 ústní či písemnou formou), pracovní sešit strana 3-5 (doporučuji k procvičení úlohy 4/3 a 5/8 písemně).