Přeskočit na obsah

Vlastivěda – doplnění státních svátků

Dobrý den,

posílám kousek vlastivědy – budete potřebovat jen sešitoučebnici a pero.

Doplníme si dva státní svátky na straně 3 a já vám zkusím stručně a co nejjednodušeji vysvětlit, proč tyhle státní svátky slavíme.

Takže nejdřív to doplnění volných řádků na straně 3:

k datu 28. října si na volný řádek napište:

1918 – vyhlášení Československé republiky

  • u data 17. listopadu máte záměrně dva volné řádky,

na první napište: 1939 – zavření vysokých škol

na druhý napište: 1989 – začátek sametové revoluce

 

A tohle povídání o tom, proč zrovna v tyhle dny státní svátky slavíme, to si jenom přečtěte, učit se o tom budeme víc v páté třídě. Ony ty svátky totiž spolu trošku souvisí.

Před více než sto lety, v roce 1914, začala první světová válka. V ní kromě mnoha dalších států bojovalo také Rakousko-Uhersko, to byl stát, ve kterém žilo mnoho národů – a mezi nimi i Češi, Slováci, Rakušané a Maďaři.

Na jaře v roce 1918 už bylo jasné, že první světová válka je u konce. A stejně tak bylo jasné, že velký evropský stát Rakousko-Uhersko bude patřit mezi poražené státy.

Rakousko-Uhersko se postupně začalo rozdělovat na menší státy – a jedním z nich byla Československá republika. A právě 28. října 1918 byla zveřejněna důležitá listina o vzniku Československa a byl vydán zákon, ve kterém bylo jasně napsáno, že vznikl a existuje samostatný československý stát.

Uběhlo dvacet let a v Evropě se schylovalo k další světové válce – rozpoutalo ji Německo v čele s Adolfem Hitlerem. Německo se nejdřív snažilo získat sousední státy, proto Němci obsadili i naše území a začali nám vládnout. S tím ale většina lidí nesouhlasila a chtěli dát svoji nespokojenost najevo.

A právě proto v den státního svátku 28. října v roce 1939 (to byl první válečný rok) uspořádali demonstraci. To se ale nelíbilo Němcům, chtěli demonstraci rozehnat a při tom jednoho člověka zastřelili a další zranili.

Jeden ze zraněných byl Jan Opletal, studoval tehdy medicínu a na svoje vážná zranění zemřel. Jeho pohřbu se účastnila spousta lidí, hlavně studentů, a byla to další demonstrace proti německé vládě. To se Němcům nelíbilo a jako trest 17. listopadu 1939 zavřeli všechny vysoké školy, řadu studentů uvěznili a několik jich i popravili. Tento den byl ještě za druhé světové války v Londýně vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva a slaví ho studenti ve spoustě zemí světa.

O padesát let později (to už zase existovala Československá republika) chtěli studenti svůj svátek zase slavit a tuhle oslavu dne 17. listopadu 1989 jim vláda a úřady povolily. Ale nakonec proti pochodu studentů zasáhla policie a část studentů zbila. A to Čechům a Slovákům hodně vadilo, postavili se proti vládě a začala revoluce, které říkáme sametová.

 

Nahoru