Čeština patří mezi slovanské jazyky (které jsou součástí indoevropské jazykové rodiny), které se vyznačují bohatě rozvinutou flexí, neboli principem „ohýbání“ slov. Jedno slovo (např.pes) tak existuje v celé řadě jiných forem (psa,psovi,psem,psi,atd.) podle toho, jakou gramatickou nebo syntaktickou funkci vyjadřují. Čeština má dvě čísla (singulár a plurál), v nichž rozlišuje sedm pádů (celkem tedy jedno slovo může mít až 14 různých forem, ale v praxi jsou mnohé formy homonymní a funkce slova se odvozuje z kontextu). U sloves pak rozlišuje (jako jiné indoevropské jazyky) tři osoby (první, která odkazuje k mluvčímu, druhou, která odkazuje k posluchači, a třetí, která odkazuje k subjektům, které se aktuálně komunikace neúčastní), dvě čísla (singulár a plurál), tři časy (minulý, přítomný a budoucí).

Více se dozvíte v učebnici na stránce 48. A pokud vám něco nebude jasné, určitě mi napište mail nebo sms.